Téma měsíce září: Inovace
Každá organizace, která usiluje o svůj rozvoj, trvalou udržitelnost nebo o pouhé přežití musí inovovat. Musí se přizpůsobovat svému okolí, které se neustále mění. Největší tlak na inovace je v sektorech a odvětvích, kde je silná konkurence, protože právě konkurenční prostředí je největším inovačním stimulem. Stejně jako evoluce v přírodě způsobuje vývoj a diverzifikaci organizmů, tak inovace v organizacích působí jako hnací prvek jejich vývoje. Organizace mají ale kromě pozvolných, evolučních změn mají výhodu skokových, tedy revolučních změn.
Peter F. Drucker považuje inovování za jednu ze dvou základních funkcí organizace: „Protože cílem existence podnikové organizace je vytvářet zákazníky, má tato organizace dvě – a pouze tyto dvě – základní funkce: marketing a inovace.“
Inovace jsou vyvrcholením celého procesu, na jehož začátku musí být nějaká tvůrčí aktivita - invence. Příkladem inovačně zaměřené strategie je Blue Ocean Strategy. Inovace nejsou ale pouze převratné nové kreativní nápady, myšlenky a radikální změny. Jsou rovněž o schopnosti poučit se z chyb a nedostatků a ty postupně zlepšovat, které jsou obvyklé v systémech a přístupech řízení kvality (např. kaizen). Řízení inovací tak má blízko k systémům řízení kvality.
Některé inovační myšlenky vyžadují množství času a dalších zdrojů na svoji realizaci. Podniky by měly vynakládat 3-5 % svého obratu na výzkum a vývoj. Na financování takových aktivit používají buď vlastní kapitál, využívají emise akcií nebo na finančním trhu hledají další cizí kapitál pro pokrytí vývojových aktivit. Pro průlomové inovační myšlenky, projekty či nově zakládané podniky se často využívá financování pomocí rizikového kapitálu (Venture Capital).
Inovace v organizacích by se měly, stejně jako kvalita týkat prakticky každého pracovníka. Zásadně se týkají všech manažerů - každý z nich v rámci své odpovědnosti by měl přicházet s inovacemi. Velmi silně jsou inovace spojeny například s profesí manažera kvality. Objevují se nové, zcela specializované profese , jako jsou inovační inženýr, či manažer kreativity a inovací, apod.
Inovace služeb a výrobků je nikdy nekončící proces. Z hlediska životního cyklu musí předcházet fázi úpadku, aby tento oddálila a nastartovala novou fázi růstu nebo prodloužila fázi zralosti. Jinými slovy, aby výrobek udržel stále konkurenční. Proto musí být inovace přirozenou součástí všech aktivit od marketingu až po prodej.
V praxi se proto využívá celá řada různých analytických technik. Za všechny lze uvést Bostonskou matici (BCG Matrix), která se využívá k hodnocení portfolia produktů organizace při marketingovém a prodejním plánování s cílem zjistit a udržet v portfoliu také inovativní produkty.
Naší malou inovací bude i to, že tentokrát představujeme dvě osobnosti, které se spolu nikdy nepotkaly, ale obě jména v inovacích něco znamenají. Na jedné straně jím byl uznávaný ekonom a politolog Schumpeter a na straně druhé praktik Steve Jobs. Oba se nesmazatelně zapsali do historie a budou navždy spojováni s pojmy inovace a průkopnictví i když každý trochu jinak.
Joseph Alois Schumpeter, rodák z Třeště na Moravě, byl jeden z největších rakouských ekonomů. Tvrdil, že podnik musí být organizačně uzpůsoben nepřetržitým změnám aby byl schopen realizovat inovace. Musí být schopen opouštění všeho zavedeného, obvyklého, známého a pohodlného, ať jde o výrobek, službu nebo výrobní proces, soubor dovedností, lidské a společenské vztahy či organizaci samu. Celý článek…
Steve Jobs, celý jménem Steven Paul Jobs se narodil 24. února 1955 v San Franciscu v USA. Jako hlavní akcionář a ředitel společnosti Apple má za sebou řadu zásadních a přelomových inovací, díky kterým se zařadil mezi nejúsěšnější ICT společnosti. Zejména jde o počítače iMac, noteboky MacBook, přehrávače iPod a v neposlední řadě telefony iPhone a tablety iPad. Celý článek…