Veřejný sektor

„Výběr vhodných mužů pro důležité funkce ve státě má rovněž nemalý význam. Podle jejich kvalit bývá posuzován i panovník. Jsou–li špatní, nestojí většinou za nic ani panovník, a naopak, obklopí–li se schopnými muži, každý ho má za muže na svém místě, protože umí rozeznat skutečnou hodnotu od pozlátka.“

Niccolò Machiavelli

Veřejný sektor je specifickou součástí ekonomiky, je součástí sektoru služeb neboli terciárního sektoru.

Jádrem veřejného sektoru je veřejná správa, kterou tvoří soustava úřadů s centrální nebo územní působností. Kromě veřejné správy tvoří veřejný sektor další organizace financované z veřejných prostředků, které poskytují Veřejné služby (např. nemocnice, školy, domy sociální péče, atd.). Od soukromého sektoru se veřejný sektor liší především tím, že není založen na ziskovém principu, ale finanční prostředky na své fungování získává z veřejných rozpočtů, které jsou naplňovány prostřednictvím daní.

Odvětví veřejných služeb jsou následující (členění dle COFOG - viz Další informace a zdroje):

• Všeobecné veřejné služby (veřejná správa)
• Obrana
• Veřejný pořádek a bezpečnost
• Ekonomické záležitosti
• Ochrana životního prostředí
• Bydlení a společenská infrastruktura
• Zdravotnictvi (Zdraví)
• Rekreace, kultura a náboženství
• Vzdělávání
• Sociální věci

Klíčovým výstupem veřejného sektoru jsou Veřejné služby, proto je z hlediska managementu pro všechny organizace patřící do veřejného sektoru  klíčové především řízení poskytovaných služeb (veřejných služeb), nicméně vzhledem k rozmanitosti veřejného sektoru jsou uplatňovány všechny obory řízení kromě výroby.

V souvislosti s veřejným sektorem používá ekonomická teorie pojem veřejné statky.  Veřejné statky jsou jedním z charakteristických produktů veřejného sektoru, resp. veřejné správy. Ovšem ne všechny veřejné služby jsou veřejnými statky - veřejný sektor může poskytovat i soukromé statky.

Princip řízení veřejného sektoru je následující:

• Od veřejnosti (lidu) pochází Veřejná moc, vzniká veřejný zájem, na základě daní a poplatků vznikají Veřejné finance (soustava veřejných rozpočtů) a veřejné vlastnictví.
• Vše uvedené je předpokladem fungování veřejného sektoru produkujícího veřejné služby. Veřejná správa řídí ostatní složky veřejného sektoru a navíc reguluje chování lidí.

• Strategické řízení veřejných služeb má v rukou politická reprezentace, která…:

  • iniciuje
  • kontroluje
  • ukončuje
• …poskytování jednotlivých veřejných služeb na základě moci, kterou získala od veřejnosti (od voličů).

Metody využitelné v rámci veřejného sektoru jsou:

• Benchmarking

• Řízení služeb

  • CorSet Framework
  • ITIL (služby ICT)

• Řízení kvality

  • CAF
  • ISO 9001

• Řízení financí a efektivnosti:

  • Activity Based Costing
  • Controlling, manažerské účetnictví
  • Fullcost model
• Řízení lidských zdrojů
• Řízení procesů
• Facility management
• Řízení informací a ICT

Související pojmy a metody:

• Debyrokratizace
• e-Government
• Smart Administration
• Stát
• Státní správa
• Samospráva
• Územní samospráva
• Veřejná správa
• Veřejné finance
• Veřejné služby

Související oblasti řízení:

• Řízení služeb